České registrační značky

Pěkná čísla

Čtyřčíslí:
všech šest číslic shodných
(2B2 2222);
pět číslic shodných
(3B1 1111);
čtyřčíslí složené ze stejných číslic (2B8 4444).

Shodné trojčíslí:
poslední trojčíslí shodné
(2B6 8000, 1B1 5444);
shodný 4.–6. znak
(2B9 0001, 1B8 7774).

Dvojice:
dvě dvojice ze stejných
číslic (2B6 3366);
opakující se dvojice
(3B3 0303, 2B7 2727);
dvojice uprostřed
(1B5 7003, 2B4 5445).

Ostatní případy:
jedničkové kombinace
(2B7 2001); letopočtové
(1B4 5678); postupka
(2B3 1234); individuálně atraktivní kombinace (den a měsíc narození,
ev. čísla apod., typ automobilu).

Balení nejběžnějších typů

Typ 101: 35 párů/krab.
Typ 102: 60 ks/krab.
Typ 103: 30 párů/krab.
Typ 104: 60 ks/krab.
Typ 105: 30 párů/krab.
Typ 106: 30 párů/krab.
Typ 115: 10 párů/krab.
Typ 116: 10 párů/krab.

Současnost poznávacích značek

Stávající registrační značky začaly psát svou historii 1. července 2001. Jejich evidence přechází z okresních dopravních inspektorátů Policie ČR na okresní úřady. Z počtu 77 okresů vzniká 13 krajů, čtrnáctým je hlavní město Praha. V letech 2001–2003 však značky vydávají právě ještě okresní úřady. Do konce roku 2002 je možnost vydávat zásoby značek z okresního systému.

Změna na krajské kódování značek přišla se změnou administrativního uspořádání státu. V rámci II. etapy reformy územní veřejné správy pak vznikly k 1. 1. 2003 obce s rozšířenou působností (ORP). Tzv. malé okresy (205 ORP) přebraly většinu pravomocí po okresních úřadech, včetně agendy evidence vozidel.

Administrativní uspořádání ČR a krajské kódy

České registrační značky

Přidělení kódů se stalo pro mnoho lidí nesrozumitelným a pro jejich pochopení je potřeba znát patřičné souvislosti. Kódy byly přiděleny na základě původních názvů krajů. Kraje, které se přejmenovaly, jsou: Brněnský na Jihomoravský (B = Brno), Českobudějovický na Jihočeský (C = České Budějovice), Jihlavský na Vysočinu (J = Jihlava) a Ostravský na Moravskoslezský (T = Ostrava). V případě dvou krajů začínajících na O (Ostravský a Olomoucký) nemohlo být použito písmene O kvůli záměně s číslicí 0. Pardubický kraj se pak musel přizpůsobit Plzni a obdržel písmeno E. Praha získala historicky A, ačkoliv se až do roku 1953 honosila písmenem P. I s případným logičtějším pražským P šlo zbývající P-kraje vyřešit elegantněji: Plzeň mohla mít N a Pardubice D. Jak je z odstavce patrné – už na úplném počátku byly chyby.

Další písmena byla použita pro různé skupiny vozidel: F pro poznávací značky pro zkušební účely, R pro sportovní vozidla a V pro veteránská vozidla. Z dalších možných písmen není přípustné písmeno O pro zaměnitelnost s nulou a písmena G, Q a W, která nebyla používána jako pořadová ani v minulém systému. Písmeno Y se často používá pro tzv. sample (ukázkové) značky.

Kompletní přehled znaků a statistické údaje

České registrační značky

Poznámka: Číselný kód je používán pro sportovní a veteránské značky (od roku 2007).

Při umístění krajského písmene na poznávací značce byl zohledněn fakt zaměnitelnosti s okresními značkami (fakt, který by nemohl být pouze s jedním písmenem nikdy naplněn). Z tohoto důvodu bylo krajské písmeno umístěno na druhou pozici. Tento krok se stal největší slabinou startujícího systému z hlediska estetického i z hlediska atraktivnosti a zapamatovatelnosti značky. Krajské značky dostaly navíc do vínku na první pohled velmi liberální pravidlo. Poznávací značka může sestávat z libovolného počtu číslic a písmen, pouze s podmínkou, že první písmeno zleva je krajské. Roky praktického testování tohoto pravidla prokázaly jeho nefunkčnost i v nejvyšších kruzích. Prozatím je nebezpečí kombinace 25T 2S5K zažehnáno.

Vyobrazení přípustných znaků

České registrační značky

Žluté značky: Kuriózní etapou vývoje si prošly značky pro traktory, pracovní stroje a jejich přípojná vozidla. Nejprve se staly součástí běžných značek (formát ČPČ ČČČČ; Č – číslo, P – písmeno), odlišovaly se pouze žlutým podkladem. Aby však nedošlo k duplicitě, staly se součástí číselné řady standardních značek. Hned po prvním čtvrtletí však byly z této řady vyňaty a vydávány ve formátu PČČ ČČ ČČ. Tím porušily hned dvě pravidla – písmeno na první pozici (viz zaměnitelnost) a mezera mezi 5. a 6. znakem. Právě mezera byla později zrušena, stejně jako ještě později párovost traktorových značek z důvodu vydávání stejného typu pro tažné i přípojné vozidlo.

Systém objednávek

Současné české značky jsou rozděleny podle stávajícího krajského uspořádání. Jejich agendu však spravují nižší územně správní celky, takzvané Obce s rozšířenou působností (ORP). Obce s rozšířenou působností vznikly k datu 1. 1. 2003, krajské značky se však začaly objevovat již od roku 2001, dva roky (2001–2002) tedy fungovaly paralelně oba systémy, a to stále na okresním modelu. Staré značky s okresním kódováním bylo možno vydávat do konce roku 2002. Od roku 2003 dochází k postupnému předávání agendy evidence vozidel i zásob registračních značek pod křídla Obcí s rozšířenou působností.

Proces výdeje registračních značek těmito obcemi byl značně divoký, teprve po několika objednávkách se dopravní odbory naučily objednávat správné množství registračních značek. V té době bylo hojně využíváno pravidlo vzájemných výpomocí (v případě rychlého vyčerpání zásob si může ORP vyžádat registrační značky od jiné ORP v kraji).

Dělení okresu Brno-venkov: Komplikovanou správní oblastí v rámci nového administrativního uspořádání se stal okres Brno-venkov. Jeho formálním nástupcem se stala ORP Šlapanice tvořící prstenec okolo města Brna (výdejna značek sídlí v Brně). Během roku 2003 obstarávala ORP Šlapanice agendu odboru dopravy i za ORP Ivančice a ORP Židlochovice. Na poslední chvíli vznikla také před datem 1. 1. 2003 ORP Kuřim čítající pouze 10 obcí, původně mělo těchto 10 obcí spadat právě pod ORP Šlapanice. Do okresu Brno-venkov byla navíc včleněna ORP Pohořelice spadající původně do okresu Břeclav.

Celý systém objednávek funguje tak, že Obce s rozšířenou působností zasílají čtvrtletně své požadavky na doplnění zásob Ministerstvu dopravy ČR. Ministerstvo dopravy objednávky setřídí abecedně podle ORP v rámci každého z krajů a podle požadovaných typů registračních značek v rámci každé ORP. Velikost objednávek by se měla řídit skutečnou spotřebou, omezena však žádným pokynem není. Pokud má ORP dost zásob, nemusí objednat nic, případně objedná jen některé typy (nejčastěji pouze typ 101).

Mapa a seznam všech obcí s rozšířenou působností

České registrační značky

Abecední seznam ORP podle krajů: Jihočeský kraj: Blatná | České Budějovice | Český Krumlov | Dačice | Jindřichův Hradec | Kaplice | Milevsko | Písek | Prachatice | Soběslav | Strakonice | Tábor | Trhové Sviny | Třeboň | Týn nad Vltavou | Vimperk | Vodňany | Jihomoravský kraj: Blansko | Boskovice | Brno | Břeclav | Bučovice | Hodonín | Hustopeče | Ivančice | Kuřim | Kyjov | Mikulov | Moravský Krumlov | Pohořelice | Rosice | Slavkov u Brna | Šlapanice | Tišnov | Veselí nad Moravou | Vyškov | Znojmo | Židlochovice | Karlovarský kraj: Aš | Cheb | Karlovy Vary | Kraslice | Mariánské Lázně | Ostrov | Sokolov | Královéhradecký kraj: Broumov | Dobruška | Dvůr Králové nad Labem | Hořice | Hradec Králové | Jaroměř | Jičín | Kostelec nad Orlicí | Náchod | Nová Paka | Nové Město nad Metují | Nový Bydžov | Rychnov nad Kněžnou | Trutnov | Vrchlabí | Liberecký kraj: Česká Lípa | Frýdlant | Jablonec nad Nisou | Jilemnice | Liberec | Nový Bor | Semily | Tanvald | Turnov | Železný Brod | Moravskoslezský kraj: Bílovec | Bohumín | Bruntál | Český Těšín | Frenštát pod Radhoštěm | Frýdek-Místek | Frýdlant nad Ostravicí | Havířov | Hlučín | Jablunkov | Karviná | Kopřivnice | Kravaře | Krnov | Nový Jičín | Odry | Opava | Orlová | Ostrava | Rýmařov | Třinec | Vítkov | Olomoucký kraj: Hranice | Jeseník | Konice | Lipník nad Bečvou | Litovel | Mohelnice | Olomouc | Přerov | Prostějov | Šternberk | Šumperk | Uničov | Zábřeh | Pardubický kraj: Česká Třebová | Hlinsko | Holice | Chrudim | Králíky | Lanškroun | Litomyšl | Moravská Třebová | Pardubice | Polička | Přelouč | Svitavy | Ústí nad Orlicí | Vysoké Mýto | Žamberk | Plzeňský kraj: Blovice | Domažlice | Horažďovice | Horšovský Týn | Klatovy | Kralovice | Nepomuk | Nýřany | Plzeň | Přeštice | Rokycany | Stod | Stříbro | Sušice | Tachov | Středočeský kraj: Benešov | Beroun | Brandýs nad Labem-Stará Boleslav | Čáslav | Černošice | Český Brod | Dobříš | Hořovice | Kladno | Kolín | Kralupy nad Vltavou | Kutná Hora | Lysá nad Labem | Mělník | Mladá Boleslav | Mnichovo Hradiště | Neratovice | Nymburk | Poděbrady | Příbram | Rakovník | Říčany | Sedlčany | Slaný | Vlašim | Votice | Ústecký kraj: Bílina | Děčín | Chomutov | Kadaň | Litoměřice | Litvínov | Louny | Lovosice | Most | Podbořany | Roudnice nad Labem | Rumburk | Teplice | Ústí nad Labem | Varnsdorf | Žatec | Kraj Vysočina: Bystřice nad Pernštejnem | Havlíčkův Brod | Humpolec | Chotěboř | Jihlava | Moravské Budějovice | Náměšť nad Oslavou | Nové Město na Moravě | Pacov | Pelhřimov | Světlá nad Sázavou | Telč | Třebíč | Velké Meziříčí | Žďár nad Sázavou | Zlínský kraj: Bystřice pod Hostýnem | Holešov | Kroměříž | Luhačovice | Otrokovice | Rožnov pod Radhoštěm | Uherský Brod | Uherské Hradiště | Valašské Klobouky | Valašské Meziříčí | Vizovice | Vsetín | Zlín a Hlavní město Praha

Výroba a distribuce

Výroba a distribuce registračních značek probíhá čtvrtletně na základě objednávek z ORP. České registrační značky jsou raženy do plechových polotovarů opatřených bílou fólií s ochrannými prvky a modrým europroužkem, na vyražené části je nanesena černá barva.

Nejprve je však nutné setřídit seznamy od ORP, tuto činnost obstarává ministerstvo dopravy, následné seznamy s počty kusů zašle smluvnímu výrobního závodu, tím je již několik let brněnská firma Hicon zabývající se především výrobou dopravního značení. Kritici často upozorňují na několikaletou absenci výběrového řízení na dodavatele registračních značek, zájem o tuto lukrativní zakázku má určitě více firem, ministerstvo dopravy však stále preferuje společnost Hicon.

České registrační značky České registrační značky České registrační značky České registrační značky České registrační značky

Firma HICON, spol. s r.o. provede vylisování registračních značek podle dodaného seznamu (na rubové straně každé registrační značky je logo Hicon, blíže nespecifikované číslo šarže a datum vylisování). Výroba jednoho kusu stojí výrobce 50 Kč*, ministerstvo za něj zaplatí 170 Kč*, obce jej pak pronajímají vlastníkům vozidel za 400 Kč (po vyřazení vozidla z evidence je vlastník povinen registrační značku vrátit, po vrácení je registrační značka úřadem znehodnocena přestřižením).

Po vylisování jsou registrační značky zabaleny do krabic, krabice opatřeny štítkem s počtem kusů v krabicích, číselným intervalem a cílem určení (ORP). Samotnou distribuci pro ministerstvo dopravy zajišťuje organizace Centrum služeb pro silniční dopravu.

Výdej značek

Výdej značek se odehrává na příslušných odborech Obcí s rozšířenou působností, nejčastěji se jedná o Odbory dopravy. Výdej registrační značky neboli přihlášení vozidla do registru vozidel je prováděn na základě sjednaného povinného ručení, platné STK a emise či provedené evidenční prohlídky.

Ukázka současných registračních značek (zleva): registrační značka pro historické vozidlo z Jihočeského kraje (03V 9988) – systém kódování zaveden až v roce 2007; registrační značka z Karlovarského kraje (2K2 3260); diplomatická registrační značka (055 CD21) – provedení zavedeno až v roce 2004. České registrační značky

Nová registrační značka se přiděluje na základě trvalého pobytu vlastníka vozidla pro vozidla nově registrovaná, dovezená ze zahraničí, při ztrátě nebo krádeži registrační značky či převedením na jiného majitele z kraje do kraje. Z uvedeného vyplývá, že se registrační značka nemění při převodu v rámci kraje, a to ani v případě přeregistrování vozidla s okresní značkou náležející do okresu ležícího v témže kraji. Zcela patrnou nevýhodou těchto pravidel je přílišná spotřeba kombinací a koneckonců i materiálu a nákladů na výrobu. Eliminací nákladů (ať už výrobních či administrativních) může být model recyklace kódů, či ještě lépe značka na doživotí buď pro vozidlo, nebo pro majitele.

Výdej registračních značek se odehrává v přibližné číselné posloupnosti, správný odhad spotřeby registračních značek zajistí plynulý přísun i výdej, nikoliv fakt, že se ORP zasekne v číselné řadě na dlouhou dobu v jedné sérii. V praxi pak takový jev vypadá tak, že v jednom výdejním místě se právě přiděluje série 8B6 xxxx, v jiném naopak teprve 7B0 xxxx.

Americký formát: od května roku 2004 se objevilo nové tvarové provedení registračních značek, takzvaný americký formát o rozměru 32 × 16 cm. Tento formát je určený pro vozidla vyrobená pro americký trh, registrační značka amerického formátu má menší velikost písma (stejnou jako motoformát), její vydání je podmíněno zápisem v technickém průkazu vozidla. V praxi se výdej tohoto formátu různí – nezřídka jej vozí nákladní automobily LIAZ či autobusy Karosa.

Nevzhlednost číselného kódu českých registračních značek vede zvláště movité vlastníky vozidel k touze okrášlit si vozidlo pěkným číslem, takové číslo je v jistých kruzích rovněž symbolem úspěšnosti.

Umístění na vozidlo

Od roku 1994 jsou české registrační značky vyráběny bez otvorů pro jejich upevnění. Značky se tak v drtivé většině nacvakávají do plastových rámečků s proměnlivou roztečí šroubů umožňující připevnění na pestrou škálu vozidel.

Výrobci vozidel stále více ctí univerzálnost a variabilitu prostoru pro umístění registračních značek. Před rokem 1989 bylo díky nepestrému vozovému parku jasně stanoveno, jaké tvarové provedení na konkrétní vozidlo pasuje. Následující období devadesátých let bylo poznamenáno masivním dovozem ojetých aut a stále pestřejším vozovým parkem obecně. Díky tomu se podstatně rozšířila škála tvarových provedení registračních značek.

V posledních letech je u nových vozidel patrný trend návratu k jednoduchosti. Stále více vozidel je vyráběno pro základní evropský formát 52 × 11 cm, u asijských vozidel se často setkáme s prostorem, do kterého lze umístit evropský nebo americký formát značky. Opačným jevem je italský přístup vyrábějící vozidla (např. Alfa Romeo) pro malý italský formát přední značky, klasická evropská značka pak na Alfě Romeo nevypadá zrovna dobře.

Plastové rámečky: Vyhláška MD č. 401/2003 Sb., kterou se mění odst. 1), § 28 vyhlášky MDS č. 243/2001 Sb. takto: „Tabulku registrační značky umístí vlastník nebo provozovatel vozidla do místa určeného konstrukčním řešením tak, aby při běžném provozu na pozemních komunikacích nedošlo k její ztrátě.“ Vysvětlení ministerstva dopravy: Za dostatečně upevněnou registrační značku lze považovat její umístění ve schválených plastových nosičích. Pro sběratele značek je to dobrá zpráva, šance na ztracení či krádež značky z plastového nosiče je totiž bez připevnění šrouby velká.

Plastové rámečky jsou vděčným reklamním nosičem prodejce aut, v době kdy je každá reklamní plocha drahá je s podivem, že motoristé dělají reklamu zcela nezištně a hlavně zadarmo. Jistě by se tato plocha dala efektivněji využít pro vlastní propagaci.

HOME ZPĚT NAHORU VPŘED

O webu | Mapa stránek | © 2007–2016: Michal Hájek | www.3260.cz | michal.hajek@3260.cz