České registrační značky

Sdružení přátel značek

2. dubna 2008 bylo na ustavující členské schůzi založeno sdružení přátel poznávacích značek pod zkratkou SPZ, o.s.
předseda: Filip Zelený

K-report

Klub přátel
poznávacích značek


Klub přátel poznávacích značek byl zaregistrován 12. ledna 2008.
předseda: Petr Marinov

K-report

Historie SPZ u nás

České registrační značky

České registrační značky

České registrační značky

České registrační značky

České registrační značky

České registrační značky

České registrační značky

České registrační značky

Fankluby a sběratelství

České fankluby příznivců poznávacích značek čekaly na svůj vznik až do roku 2008. Díky sporu Marinov versus uživatelé K-reportu vznikly ve stejnou chvíli hned dva kluby: Marinovův Klub přátel poznávacích značek, o.s. (KPPZ) a Sdružení přátel značek, o.s. (SPZ) pod vedením Filipa Zeleného. V roce 2012 se autor stránek stal členem klubu Sdružení přátel značek, o.s.

Fankluby

Oba kluby mají své webové stránky. KPPZ svou spolkovou činnost nijak neprezentuje a o členské základně není nic určitého známo, webové stránky působí nedopracovaně a prázdně. SPZ je o něco sdílnější – na těchto webových stránkách nalezneme stručné cíle sdružení, seznam všech členů, aktuality z proběhlých akcí a odkazy na zajímavé stránky ze světa SPZ. Že jsou však členové SPZ veselá kopa, o tom svědčí například následující příhody psané nářečím.

Pověst z razovite ostravsko-kurviňske panve, aneb jak temu bylo, bo nam tu burdel tež zrobili.
Kedysik, tři roky zpatky, či kereho šlaka, tež všici lozili do te naši grifne Ostravy. Potem sa zřidily ty vydejny v kdejakych kačich řiťach a tuž mi v tem zrobili pěkny burdel, tak samo temu bylo i v Kurvinne, kaj všici valili na uřady pro seriu 1T1 a ve Frydku tež, kaj furt oxidovali goroli z Třiňca, ani Bruntale sa nemohli zbaviť kajjakeho krnovskeho cypa. To aby si kolegove z dalne Moravy a z Čech nemysleli, že to tu na vychodě je take snadne.

Slyšte, slyšte, pověst moravskou, jež zoveme šlapanicko-ivančickou symbiózou
Dávno tomu bylo, co ctěné město královské Ejvančice nemělo vlastních výdejen značek těchto, jež kočí a vozkové jali se umísťovati na kočáry svoje. I nařídil král, že ejvančičtí pro značky až do Brna jezditi musí. A stejně tak tam jezdili i šlapaničtí konšelové a tak se stalo, že série 2B6 24xx–71xx se stala sérií společnou. I ejvančičtí se vzbouřili a se šlapanickými se střetli v boji o výdejnu. Šlapaničtí konšelové po těžkých bojích zvítězili a ejvančické vyhnali za brány městyse Brna. Ale ejvančičtí se vztyčenou hlavou nákladem 250 000 grošů vlastní výdejnu vystavěti dali a od těch časů svoje značky od krále dostávati začali. Šlapaničtí konšelové pak natruc značek mnoho objednali, jenže král dal vydati manifest, v němž stálo, že od svatého Štěpána se zakazuje vydávati značek bez erbu římského císaře. A tak šlapaničtí s prosíkem přišli k ejvančickým pro značky nové. Ti ale se jim vysmáli a tak šlapaničtí odtáhli se sklopenou hlavou jinam.

Vo tom jak zakalily v našem štatlu espézetky
V járu dvacetkilo dva v Práglu vygómali, že by se mělo něco zbóchat s téma staréma espézetkama. Že ale v Cajzlu měli levó myslivnu, tak zahlásili: Zmákneme cedule jen s jednim pismenem, však máme v práglu sténě samý áčka. Náš king Míla Šimonovké sice hodil do placu, že pod špilasem jedó ve vic sérijich, ale protože už jednó dostal mlatu za brněnskó rolu, tak radši ve finále zbalil kramle a valil k flekum na škopka. Tak se stalo, že Jura Paróbek měl hlavní vál a všem dal do řepy a tak zblikly světlo světa novy cedule. Konópci z Vyškeca, Kuřima i z Vančic sice zaklapali klepetama, že jako už nebudó v Brnisku konečně tak na auglich a nebudó na ně brněnšti borci házet klakson. Ze startu to mezi moravákama vypadalo na mlatu, všichni valili po silnicách v béčkách a neházali domovinu v tom, vodkaď só. Pak ale naklapali betálni borci z Káreportu a hlásijó: Borci, buďte v pikách, hodime do placu regionálni analýzu a budete v ókeju. Za svyho kingála si zvolili Mišu Hájkoviho, keré pak lital s ingóstem po štatlech a všecko dal do holpeca. Tak uklidnil moravsky konópky a za vodměnu mu vodlili bronzové cifernik na place na Kóničce.

Výstava „HISTORIE SPZ U NÁS“

V úterý 25. června 2013 byla zahájena vernisáží historicky první výstava s tematikou poznávacích značek. Na požádání Muzea silnic ve Vikýřovicích u Šumperka ji připravil organizační tým SPZ, o.s. Výstava mapuje vývoj poznávacích značek na území České republiky od jejich počátků v roce 1906 až po současnost. Informační panely s fotografiemi, grafickými přepisy tabulek a mapami jsou doplněny skutečnými originálními exponáty.

České registrační značky České registrační značky České registrační značky České registrační značky České registrační značky

Srazy příznivců poznávacích značek

Oficiální srazy se postupem času staly pravidelnými událostmi spolkového života SPZ, o.s. Za rok se konají zpravidla dvě setkání – v Praze a v Olomouci. Srazy mají za cíl informovat členy o aktuálním dění na poli registrací vozidel, slouží k setkávání sběratelů značek nebo k přátelskému klábosení i o tématech mimo espézetky.

České registrační značky České registrační značky České registrační značky České registrační značky České registrační značky České registrační značky České registrační značky České registrační značky České registrační značky České registrační značky

Sběratelství poznávacích značek

Registrační značky jsou jako každý lidský výtvor oblíbeným sběratelským artiklem. Stejně jako lidé sbírají smaltované tabulky z lokomotiv, sbírají také poznávací značky. Předmětem zájmu by však měly být značky ztracené, v ideálním případě neplatné. Zákon však ukládá povinnost tabulky registračních značek odevzdat po odhlášení vozidla z registru. Staré neplatné poznávací značky lze většinou sehnat na burzách či internetových aukcích. Jejich nabytí je legální, neboť jsou neplatné. Horší je to s platnými registračními značkami, jejich vlastnění je nelegální, správně by se tyto značky měly odevzdat na policii. Správný sběratel zachovává určitá pravidla sbírání, v žádném případě poznávací značky nedemontuje z vozidel.

České registrační značky České registrační značky České registrační značky

Aukro a e-bay
Mnozí sběratelé získávají poznávací značky prostřednictvím internetových dražeb. Nejznámějšími servery jsou český aukro.cz a americký eBay.com. Problémem může být odlišení pravé značky od plagiátu. Značka je po vydražení odeslána poštou na dobírku

Ztráty a nálezy

Kombinace špatného stavu silnic, mrazů a nedokonalého uchycení registračních značek vede k velkému procentu ztrát nebo krádeží. Není problém i pro nesběratele značek najít několik kousků z příkopů nebo parkovišť za rok. Nalezenou registrační značku by měl nálezce vrátit státu, a to prostřednictvím Policie ČR. Jenže... V drtivé většině je značka nalezena až několik dní po ztrátě, v takovém případě má již vlastník vozidla značku novou. Existuje však ještě jeden případ, kdy je lepší nález buď ponechat svému osudu, nebo nahlásit policii. Takovým případem je nalezení kompletního páru značek (přední i zadní). Taková „ztráta“ pochází s největší pravděpodobností z trestné činnosti, nejčastěji jako krádež spojená s natankováním paliva do jiného auta. Zloději se pak následně značek zbaví odhozením do příkopu.

Příklad z praxe (1).
Známému (budeme mu říkat Karel) ukradli registrační značky ze služebního vozidla, když vozidlo ponechal zaparkované před domem svého známého (budeme mu říkat Pavel). Na tyto značky natankovali benzín a odjeli bez placení. Karel i Pavel se po této historce sešli náhodou u mě. Povídali jsme si o všem možném a před domem u zaparkovaných aut přišla řeč i na registrační značky, ukazoval jsem oběma svoje značky přišroubované pevně k autu. Zhruba za 14 dní jsem viděl Pavlovo auto, značky měl přišroubované, ale měl nová čísla. I Pavlovi ze stejného místa ukradli registrační značky. Nakonec dal na moji radu.

Příklad z praxe (2).
Známá (budeme jí říkat Jana) vlastní vozidlo Peugeot. Tato značka se vyznačuje tím, že spousta modelů má registrační značku uchycenou nízko u země. Jednoho dne jsem s Janou mluvil, také u aut, mimo jiné o registračních značkách a opět jí ukazoval značku přichycenou šrouby. Za měsíc k nám přijela na návštěvu, měla stejné auto, ale novou značku – přišroubovanou. I ona dala nakonec na moji radu.

Obě historky jsou dost stupidní a stejně hloupě jsou i sepsány. Všechny tři známé ale stála tato legrace drahocenný čas a 200 Kč. Za to jsem si já dal večeři v restauraci. Takže: šroubujme, stojí to za to!

Srazy sběratelů poznávacích značek

V roce 2012 byl poprvé zorganizován v Černé za Bory v Pardubickém kraji mezinárodní sraz sběratelů poznávacích značek. Podobná aktivita byla do té doby nemyslitelná. První sraz zanechal velmi příznivý dojem a představil sběratele i zájemce o poznávací značky v seriózním světle. Účasten byl i novinář fotografující pro ČTK a tak se aktivita sdružení dostala poprvé i do archívu fotobanky. Bylo rozhodnuto sraz pořádat každým rokem.

České registrační značky České registrační značky České registrační značky České registrační značky České registrační značky

HOME ZPĚT NAHORU VPŘED

O webu | Mapa stránek | © 2007–2016: Michal Hájek | www.3260.cz | michal.hajek@3260.cz